Burzum
NEWSBIOGRAPHYDISCOGRAPHYPHOTOSLIBRARYDOWNLOADSCONTACTS

KNIHOVNA

Rozhovor s Vargem Vikernesem
Vztek a zuřivost jsou nahrazeny ohleduplností, agrese uvažováním.
"Echoes" (06.06.2012), od Jirka Dvořák

Má nějaký smysl psát úvod k rozhovoru s Vagem Vikernesem? Třetí nahrávka během tří let, minulost, o které se popsaly stohy papíru, přítomnost, která nutí k zamyšlení, osobnost, kterou nelze ignorovat. V rozhovoru se nedočtete vůbec nic o minulosti, která mě zcela míjí, takže pokud vás zajímají právě tyto události, musíte hledat jinde. O to víc jsme se drželi věcí a událostí aktuálních, které si pozornost zaslouží a které vás snad zaujmou. Nezastírám, že Vargovy názory jsou mírně řečeno netradiční, ale je na vás, abyste si na ně udělali svůj názor, a abyste vůbec měli nějaký názor. Možná je to právě to nejdůležitější, co byste si z dnešního rozhovoru měli odnést. Takže bez dalších dlouhých řečí – Varg Vikernes:

Zdravím Tě, Vargu. Jak se Ti daří v těchto dnech?

Výborně, díky.

Právě Ti vychází nová deska Burzum, třetí v průběhu posledních tří let. Jsi teď v takové tvůrčí a skladatelské pohodě, že pro Tebe není problém vydat desku v tak krátkém intervalu?

Na počátku 90. let jsem nahrál čtyři alba a jedno EP během méně než roku a půl, takže bych vlastně mohl říct, že v této době dělám "pouze" jedno album každý rok. Uvidíme, jestli se mi podaří to udržet nebo ne. Možná jsem jen jedno z těch světel, které hoří velmi intenzivně a pak umřou podstatně dříve než ta světla ostatní.

Novinka se jmenuje "Umskiptar" – můžeš čtenářům, kteří nevládnou norštinou, přiblížit název alba a jeho význam, je-li nějaký?

"Umskiptar" pochází ze staré norštiny (v moderní norštině by se to psalo "Omskifter"), v překladu to znamená "Přeměny" (angl. "Metaporphoses") a tento název popisuje textový obsah nahrávky. Všechny texty na albu pocházejí z Voluspå, což je velmi známá skandinávská báseň napsaná ve středověku. Ta báseň se zabývá proměnami přírody z mytologického pohledu.

Dá se říct, že nová deska je přirozeným pokračováním předchozích dvou alb "Belus" a "Fallen"? Z desky cítím postupné zklidňování, dají se na ní najít pozvolnější a zamyšlenější skladby... a podobný pocit jsem měl i z "Fallen", když jsem ji přirovnával k "Belus".

V tom máš asi pravdu. Vidím to asi tak, že se navracím ke kořenům v Evropě klasické a tradiční hudby, postupně měním výrazové prostředky a zvolňuji. Vztek a zuřivost jsou nahrazeny ohleduplností, agrese uvažováním a rozjímáním.

Už na "Fallen" jsem si všiml, že poměrně často využíváš ¾ takt a na novém albu je situace obdobná. Mají pro Tebe tyto "valčíky" nějaké zvláštní kouzlo?

No, to bych ani neřekl. Nikoliv vědomě. Nechávám hudbu, aby se sama ujala vůdčí role a pak ji jen následuji, kamkoliv mě zavede.

Už u předchozího alba jsem zaslechl ohlasy, že by podobná hudba měla vycházet pod jiným jménem než Burzum, protože Tvoje nynější tvorba je podle nich úplně jinde. Řekl bych, že nové album s sebou přinese podobné reakce - jak se stavíš k takovým ohlasům?

Asi tak, "Filosofem" je více odlišné ve srovnání s "Hvis Lyset tar oss" než je "Belus" ve srovnání s "Filosofem". A "Umskiptar" je v každém případě více podobné "Filosofem" než jakékoliv jiné moje album – v pomalém tempu a silném výrazu nemetalové hudby. Největší změna hudebního stylu (pokud tedy neuvažujeme "Dauði Baldrs" a "Hliðskjálf") přišla tehdy, když jsem vydal album "Hvis Lyset tar oss" po předchozím "Det som engang var".

Někteří jedinci se prostě snaží být negativní jedno z jaké příčiny, pouze proto, že chtějí být negativní. Kompletně ignorují realitu, takže naprosto nevěnuji pozornost tomu, co říkají. A navíc, pokud nechtějí rozumět tomu, že muzikant nemůže pouze opakovat to, co udělal dříve, tak je to jejich problém. Někteří z nich dokonce chtěli – dokonce se dožadovali – abych použil artwork od Kittelsena (Theodor Severin Kittelsen – norský malíř žijící v letech 1857 až 1914 – pozn. aut.), jako tomu bylo na "Hvis Lyset tar oss" a "Filosofem". Jako kdyby Kittelsenovo umění bylo součástí Burzum. Pokud bych nedělal věci nově, mohl bych vlastně přestat dělat hudbu.

Mimochodem si dokonce stěžovali, když jsem znovu nahrál nějaké starší věci.

Kupodivu je tu jedno náboženství pro ty, kteří si neustále stěžují a kňourají. Jmenuje se židovství a dokonce mají i svoje vlastní místo, kde mohou narážet hlavou do zdi a přitom si stěžovat a kňourat dle libosti... :-)

Jsou pro Tebe důležité reakce Tvých fanoušků a hudebních kritiků? Mnoho hudebníků jakýkoliv vliv popírá a tvrdí, že hudbu dělají především kvůli sobě, ale určitá zvědavost na zpětnou vazbu od publika tam musí být, nebo ne?

Zpětná vazba je jistě důležitá, ale určitě ne všechna. Jasně, můžu říct, že především a prvotně dělám hudbu hlavně pro sebe a skutečně nemám žádnou snahu dělat nějaké pokusy, aby se líbila co nejvíc. Samozřejmě čím více lidem se bude líbit, tím to bude lepší, ale já to vidím tak, že Burzum (stejně jako všechny ostatní kapely) se zaměřují pouze na určitý typ jedinců. Nepromlouvají ke každému, Burzum promlouvá k lidem určitým způsobem podobným nebo k těm, kteří jsou z nějakého dalšího důvodu schopni ocenit podobný druh hudby.

Reakce těch, kterým se ta hudba líbí, je důležitá proto, že inspiruje umělce k tomu, aby pracoval na dalších a (dokonce) lepších věcech. Osobně ani neočekávám, že by moje hudba oslovovala všechny, takže negativní reakce není překvapující. Hudba nebude v žádném případě rezonovat stejně u každého a to je dobře. Co je v každém případě důležitější, je to, že se moje hudba líbí hlavně mně; že umělec má rád svoje umění. Snad bych ještě doplnil, že příliš mnoho pozitivních ohlasů je docela katastrofa, protože ego umělce pak může narůst až příliš... a může se z něj stát úplný kokot. Jako příklad uvedu Bona z U2.

Jaké jsou vlastně Tvoje motivy pro skládání hudby? Ptal ses někdy sám sebe, proč děláš hudbu, jakou děláš, co je příčinou a cílem toho všeho?

Motivace, myslím, hlavně promlouvá ze všeho umění a kultury jako celku; je zoufalá; motivací je i pocit, že žijeme ve světě disharmonie a že musíme udělat něco, aby byl harmoničtější. A nebo že my sami jsme disharmoničtí a že to potřebujeme nahradit tím, že předáme více harmonie do světa, ve kterém žijeme. Metafyzická závrať (angl. vertigo) nás nutí tvořit, ne proto, že se bojíme pádu, ale proto, že se právě máme odrazit.

Osobně silně věřím, že Zlatý věk naší minulosti někdy skutečně byl, skutečně jsme žili v harmonickém světě, mírumilovném Elysiu (dle antické mytologie součást podsvětí, do kterého se odebíraly duše počestných lidí, nyní v přeneseném smyslu chápeme jako azyl či útočiště – pozn. aut.). A všechno jsme ztratili, když se náš šťastný, inteligentní, krásný, čestný, veselý a harmonický neandrtálský předek smíchal s Homo sapiens z Afriky. Zachovali jsme si většinu našich genů, až 99,7 genů Neandrtálce, ale malá část genů Homo sapiens, zhruba 0,3 % našich dnešních genů, naše životy hodně ovlivnila. Dosud ještě máme inteligenci k tomu, abychom porozuměli, že vesmír je nekonečný, ale ztratili jsme schopnost obsáhnout a pochopit ono nekonečno. To vyústilo v metafyzickou závrať a bylo to základem pro všechno umění a kulturu – která, jak bys měl vědět, dala vzniknout místu, kde se potkávají a mísí dva lidské druhy. Stále ještě tvoříme umění a budujeme kulturu, abychom nahradili tuto ztracenou schopnost skutečně pochopit vesmír. Neandrtálec to nedělal, protože nepotřeboval. Byly zde pouze harmonická stvoření žijící v souladu s přírodou.

Na stránkách www.atala.fr si o tom můžeš přečíst víc.

Do svědomí druhých nikdo nevidí, ale když by ses měl pokusit a podíval se na dnešní hard & heavy hudební scénu, myslíš, že se vše točí výhradně kolem hudby a nebo jde pouze o byznys?

No, musím se teď přiznat, že hard & heavy scénu vůbec nesleduju. Moje oči jsou upřeny na zcela jiná témata. O metalovou scénu vždy zavadím jen málo, když dělám rozhovory, jako je tento a ty dělám je tehdy, když propaguji svou novou nahrávku. V téhle scéně nemám žádné přátele a přemýšlením o ní netrávím ani minutu času. Nevím, o čem je tvrdá hudební scéna. Promiň.

Ještě se vrátím k aktuálnímu albu a konkrétně promo fotkám, které máš na stránkách. Co symbolizují ty obrázky válečníka z do dávno minulých a vojáka z dob ještě nedávno živých?

Předně musím uvést to, že pokud by to bylo podle mého, žádné promo snímky by vůbec nebyly. Udělal jsem je pouze proto, protože mám jisté povinnosti k mým distributorům, kteří mají dojem, že promo fotky jsou velmi důležité v rámci promotion nové desky.

Raději než udělat nějaké moje bezvýznamné pozérské snímky, usoudil jsem, že bych v nich mohl zkusit vyjádřit ony „přeměny“. Ten starověký válečník je Pohan (jak vidíš z jeho modrého oblečení), který bojuje a nebo se chystá k boji proti věčnému nepříteli Evropy. On je příklad bojovného evropského ducha. Můžeš ho porazit, zabít ho a zapomenout na něj, ale vždycky se vrátí, přeměněn, znovu narozen v novém členu rodu, možná narozenému o mnoho generací později. Ten druhý válečník je současný, nebo možná budoucí, představující stejného bojovného ducha Evropy.

Jinak sám o sobě uvádíš, že kromě toho, že jsi muzikant, jsi rovněž spisovatel. Vycházejí Ti články mapující historii pohanství a rovněž články nazvané "Válka v Evropě". Co je myšleno tou válkou?

Zde v Evropě panuje jistý konflikt, který vychází ze srdcí a myslí takzvaných pravicových extrémistů. Židé chápou dnešní Evropu tak, že se obrací k nacionalismu, a že se pomalu ale jistě zbavuje svého sociálního a kapitalistického "jha". Jejich velkou snahou je toto nacionalistické hnutí zachytit a udělat z něj svůj nástroj, který bude sloužit jejich zájmům. Oni vždy měli kontrolu nad takzvanými nacionalistickými politickými stranami, např. „Freedom party“ v Holandsku s jejím leaderem, sionistickou loutkou Geertem Wildersem, a ve Velké Británii např. BNP (British national party – pozn. aut.) a skupiny jako EDL (English defence league – pozn. aut.) a podobné.

Ono se jim to nakonec nepodaří, i když si víc a víc našich nacionalistů dává velkou práci s tím, aby nás informovalo o tom, co se děje. Ono je to jednodušší pro nás než pro ně, i když na různých nacionalistických fórech tvrdí a předstírají opak. Nejznámějším příkladem je asi postava zvaná "Fjordman", který předstírá, že je norským nacionalistou a přitom je to sionistický Žid.

Skutečná válka, proti Evropě, naší kultuře a naší rase, je vedena židy – jak nám odhalují neslavně proslulé "The Protocols of the Elders of Zion – Listy sionských mudrců". Ta kniha může být podvrh, jak tvrdí ruská tajná policie, ale i tak nám říká pravdu o židech a jejich úmyslech.

Podle všeho sleduješ události v Evropě opravdu podrobně. Mnoho lidí teď mluví o multikulturalismu, liberální politice mnoha evropských zemí k otázce imigrace, většinou z muslimských zemí, diskutují se otázky náboženských sporů mezi křesťanstvím a islámem. Můžeš v několika větách popsat svůj postoj k těmto evropským událostem?

Všechno o mém pohledu na tyto události je k přečtení na těchto odkazech:
www.burzum.org/eng/library/war_in_europe01.shtml
www.burzum.org/eng/library/war_in_europe02.shtml

I v naší zemi byl hodně diskutován čin spáchaný Andersem Breivikem, se kterým v těchto dnech probíhá soudní proces. Četl jsem Tvůj postoj k této události a rád bych se teď zeptal, jestli sleduješ tyto události i nadále a jestli se v Norsku díky tomuto činu něco změnilo?

Zdá se, že něco se opravdu mění. Z pohledu "zametání tohoto případu pod koberec" byly noviny ze 100% tak říkajíc "Sovětské", ale před několika dny se to začalo měnit. Byly vystaveny velkému množství negativních reakcí norské veřejnosti a tak už ani nešlo pokračovat v této šarádě. Nebyl to samostatný disident, který by hlásal svůj názor, ale velká část norské veřejnosti pochopila jeho (Beivikovu) frustraci, i když nesouhlasí s použitými metodami a katastrofickým rozhodnutím zabít teenagery. Před několika dny se začaly objevovat články, které se tímto problémem zabývají podstatně citlivěji a dokonce pro pana Breivika nacházejí i několik polehčujících okolností.

Uvidíme, jestli budou schopni podpořit své lidi a jejich názory spíš, než se snažit podstrčit jim marxistické myšlenky proti jejich vůli, což se děje od druhé světové války.

Jen bych ti rád připomněl, že vy jste se zbavili svých komunistických vůdců na konci studené války. U nás k tomu nikdy nedošlo. Stále tím trpíme, protože naši komunističtí vůdci vstoupili do NATO namísto Waršawského paktu, a stále jsou podporováni od USA.

Mají všechny tyto události, které jsme teď probírali, nějaká vliv na Tvou hudbu? Zachycuješ nějakým způsobem stav dnešní společnosti ve své muzice, anebo tyto dvě věci zásadně nespojuješ?

Po pravdě, hudba je pro mě reakcí na Zlatý věk a svět, ve kterém dnes žijeme, se Zlatým věkem opravdu nazvat nedá... takže ano, můžu říct, že zásadně tyhle dvě věci nespojuji.

A na úplný závěr – co bys popřál Burzum do dalších let? :-)

V době, kdy kradení hudby ohrožuje kariéru každého i amatérského hudebníka, je to přežití.

Vargu, díky Ti za Tvůj čas. Zdravím Tě do Norska a přeji vše dobré!

Děkuji moc za Tvůj zájem. Přeji rovněž Tobě vše dobré a českým lidem hodně radosti a štěstí!

Autor: Jirka Dvořák (© 2012 "Echoes")



© 1991-2019 Property of Burzum and Varg Vikernes | Hosted at Majordomo | Secured by COMODO PositiveSSL